zvracet lásku

10. září 2016 v 22:34 | Tess |  diary.

Známe se 12 let. Jedenáct let mě ani nenapadlo přemýšlet nad tím, že by jsme spolu něco mohli mít. Před 3 roky by mě ani nenapadlo, že jednou budeme nejlepší kamarádi. A kde jsme teď. Uplně jinde než bych kdy čekala. Možná, že jsme se navzájem poslali do friendzonu a teď balancujeme na hraně kdo ví čeho. Dva polibky. Dva krátké polibky, které mi byli umožněny, když jsem včera byla s pár kamarády u něj doma. Jeho rty jsem na těch svých cítila ještě půlku toho večera. Zní to jako hrozný klišé. Možná to je tím, že to bylo poprvé s někým, ke komu aspoň něco cítím. Ale byli to ty nejkrásnější polibky. Spali jsme potom spolu v posteli a já ležela v jeho náručí a on mě pevně objímal. Cítila jsem se, jakobychom spolu už kdoví jak dlouho chodili. Vypadalo to všechno tak krásně a tak správně, že to samozřejmě nikdy nebude pravda. Stačilo ani ne 24 hodin na to, abych přišla na to, že to bylo špatně. Zase. Nevím, proč furt dělám špatný rozhodnutí. Taky nevím proč mě nikdo nemůže milovat. Protože já bych milovala jako blázen. Se vším co mám. Měla bych se s tím už smířit. Měla jsem na to času dost. Akorát si všechno komplikuju. Nebo počkám, až někdo vynalezne stroj času, abych se mohla vrátit a být v momentě kdy se k sobě tiskneme skoro tělo na tělo. Nebo do momentu, kdy k sobě tiskneme rty. Kdy se to zdá, jakoby to tak mělo být na pořád. Zase jsem na chvíli něco cítila. Chci něco cítit. Chci cítit lásku. Chci být plná lásky. Chci být láskou tak moc přeplněná, až ji budu zvracet.
 


Komentáře

1 Nikki Allen Nikki Allen | Web | 11. září 2016 v 19:44 | Reagovat

2 krátké polibky... Ty mohou změnit úplně všechno!

2 Amazonka Amazonka | Web | 5. října 2016 v 15:31 | Reagovat

Tak to bychom, hádám, mohly dát dohromady.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama