vodavodkavoda

19. února 2017 v 21:34 | Tess |  diary.
Kdykoliv, když vlezu do sprchy a kapky vařící vody mi dopadají na kůži, mám pocit, jakoby ze mě voda smývala nějakou masku. Faleš. Jak dlouho zvládne člověk předstírat, že je všechno oukej? Protože já mám pocit, že už to moc dlouho nezvládnu. Vždycky se mi hrozně nechce do sprchy a pak se mi hrozně nechce ze sprchy. Když už tam teda vlezu, nechám se bičovat vodou.. zní to absurdně, ale cítím se bezpečně. Pod tou vodou. Můžu se ve vodě utopit. Můžu tam jen tak stát a přemýšlet. Možná bych klidně v horké sprše strávila zbytek života.
Tenhle týden byl hodně špatný. Většinou jsem byla v depresi už od toho, co jsem rozlepila oči. Jeden den jsem dokonce málem nezvládla zadržet slzy. V autobusu plným lidí, kterým by to stejně bylo jedno. Jen by na mě koukali jak na exota. V pátek jsem se dusila mezi lidmi. Myslela jsem si, že když zase pujdeme na karaoke, tak se aspoň odreaguju, přijdu na jiný myšlenky a budu se aspoň chvíli bavit. Naivní. Upadla jsem akorát do větší deprese, když sem před dvanáctou odjížděla sama domů, protože sem se dusila mezi lidma. Doslova. Bylo mi špatně. Ze samoty. Zůstala jsem sedět sama v koutě, zatím co ostatní mí kamarádi byli někde se svýma polovičkama a nebo se nechávali balit od cizinců. Bylo mi blbě. Bylo mi blbě ze sebe. Lidi nikdy nepochopí, jak to bolí. Jedna kamarádka mi řekla, že by mě aspoň jednou chtěla vidět šťastnou. Že mám jít k psychologovi, že mi to pomůže. Upřímně pochybuju. Nikdo mi nepomůže s tím, jak vypadám a jaká jsem. A hrozně se děsím toho, jak musím připadat ostatním, když se sama sobě tak šíleně hnusím. Možná bych jen prostě měla přestat chodit mezi lidi. Třeba by to všechno bolelo míň.
 


Komentáře

1 Terfinne Terfinne | Web | 20. února 2017 v 21:46 | Reagovat

Myslím, že ZDRAVÁ sebeláska je jedna z nejdůležitějších věcí v životě člověka. Pokud chybí nastává problém.

Myslím, že psycholog by vůbec nebyl na škodu. Je to přeci jenom odborník a ví, jak na to. Člověk si možná občas myslí, že to zvládne sám, ale je to dosti těžké. Psycholog určitě dokáže být dobrý pomocník. Možná tě to bude něco stát, co jsem tak slyšela, tak to prý také nebývá až tak levné, ale záleží asi jak kde. Třeba seženeš i někoho zadarmo, myslím, že něco takového existuje také. Možná to nebude až tak kvalitní, ale pro azčátek alespoň něco a lepší než nic. Alespoň s ebudeš cítit lépe už jen kvůli tomu že budeš vědět, že jsi pro to něco udělala, PRO SEBE SAMA, že na sobě makáš... ;) :) Hned tohle ti může udělat malej plus pro sebe sama..... ;) :) Můžeš si taky říct, že je super, že jsi to zvládla tam jít, že jsi překonala ten strach z toho (nevím, zda se toho bojíš, ale znám hromadu lidí, co mají podobné problémy a očividně se psychologa bojí). Musíš si prostě říct, že psycholog s těmito věcmi počítá, navíc je tam přímo pro takové lidi a je na to zvyklý a a je tu pro to aby ti pomohl, a ne, aby tě soudil..... ;) :) Od toho přeci jsou... ;) :) Rozhodně to nejsou nějací bubáci, kterých by se měl někdo vyloženě bát.... ;) :) Myslím že důvod, proč se jich lidé tolik bojí, není psycholog sám jako takový, ale to, že se lidi "bojí" sebe samých....Asi se bojí odhalit to, co v nich doopravdy je, slyšet tu pravdu..... Ale někdy je to nakonec možná ten nejlepší krok se změnit a zlepšit svůj psychický stav, podle mě jsou určitá uvědomění fakt důležitá, zrovna v tomhle si myslím, že fakt zrovna jo.... ;) :) Určitě to vyzkoušej a neříkej si, že to nemá smysl tam jít. Lepší, než nic. Lepší, než to nezkusit a dát tomu alespoň nějakou šanci... ;) :) Myslím, že je to přecijenom lepší, než se pořád a do nekonečna trápit... ;) :) Taky ale musíš počítat s tím, že psycholog není kouzelník, který mávne kouzelnou hůlkou, řekne nějakou kouzelnou formuli a ty zase budeš v pohodě. Takhle to asi fakt nefunguje. Myslím, že člověk musí nakonec nejvíc makat sám na sobě, psycholog ti asi ukáže hlavně ty správné cesty k sebezdokonalení a pochopení se, mít se ráda, dá ti nějaké tipy, něco ti vysvětlí, podpoří tě v tom... ;) :) Ale jinak je opravdu skoro vše v tobě. jen to najít a odhodlat se k tomu..... A psycholog ti v tom určitě pomůže.... ;) :) Ale jen, když ty sama budeš doopravdy chtít a chodit tam pravidelně a makat na sobě.... ;) :))))

Jináč si myslím, že prvním zásadním krokem bude získat k sobě samé sebelásku. To je fakticky moc a moc důležité! ;) :) Člověl sám e sebou žije celý život. Když někoho nemáme rádi, můžeme odejít a nevšímat si ho, ignorovat. Samy sebe jen tak neopustíme, žijeme samy se sebou, vstáváme se sebou a také tak usínáme. Proto je fakt strašně smutný, co ty tu píšeš, že se sama sobě hnusíš.... Vím, že to bude asi znít strašně otřepaně, a že to říká každý druhý, ale opravdu -> každý máme své PLUSY, i mínusy. Opravdu každý... ;) :) Neznám vyloženě 100%  perfektního, ale ani 100% špatného člověka...ne, asi opravdu ne.. ;) :) Svoje mínusy musíme nějak pochopit a přijmout, popřípadě se třeba snažit změnit k lepšímu a nebo tak něco, pokud to teda jde.... ;) :) Někdy už jsme prostě ale takový a některé věci, které třeba bereme za mínusy (a někteří je třeba mohou brát i naopak jako plusy), je prostě asi nejlepší jen tak přijmout.... Ano, pro člověka je tohle někdy strašně těžké, přijmout se, lidé se možná strašně často až moc honí za dokonalostí, která ve své podstatě možná ani přímo neexistuje... a nebo ano? Podle mě možná ano, ale je strašně relativní.......Chápeš........... Ty ale zkus především podpořit svoje sebevědomí uvedoměním si hlavně a pro začátek těch plusů.... ;) :) Klidně si je napiš na papír, všecko, co tě napadne, co máš na sobě alespoň trochu ráda, čeho si vážíš, co máš, co jsi kdy dokázala.....Určitě toho nakonec napíšeš víc, než si třeba teď myslíš a třeba nakonec budeš i překvapená... ;) :) Nestyď se a neboj se se pochválit... ;) :) Asi snad každý si to zaslouží..... ;) :) Jináč na depresi jsou dobré nějaké koníčky jako třeba sport, pořádně se z toho třeba vyběhej, nebo se z toho třeba vykresli, poslechni si nějakou pěknou písničku kterou máš jako oblíbenou a kterou máš ráda, a nebo zkus třeba hrát na nějaký hudební nástroj.... ;) :) Někomu třeba prý pomáhá i čtení.... ;) :) A nebo se z toho zkus prostě vypsat někam na papír...... Vypiš se a pak ho klidně zahoď, spal.... nebo tak něco..... Ale hlavně dostaň ty negativní emoce ze sebe pryč!!! ;) :) Btw. jinak nevím sice, kolik ti je let, ale pokud jsi v pubertě, třeba je to i daným věkem a časem se to zlepší.... ;) :) Hlavně si nijak neubližuj, neobviňuj se, zkus být v klidu, nestresovat se dělat víc, co tě baví, myslet pozitivně.... ;) :) (y) Na to ti taky doporučím dvě skvělá videa, které myslím ještě pořád lze najít na YouTube.com, a to je Tajemství -> ZDE : https://www.youtube.com/watch?v=ez6BFZzq1lY (viděla jsem to už několikrát snad pokaždé mi to zvedlo náladu!!!!! ;) :))) ) a také se zkus pdoívat na Čtyři Dohody od Jaroslava Duška, což by taky podle mě mělo být ještě ořád na YouTube, pokud to teda někdo nesmázl..... ;) :) Toho jsem viděla i párkrát naživo a je to fakt skvělý!!! ;) :)

Každopádně, přeji ti mnoho štěstí, lepší dny i náladu, mnoho úsěchů v životě i s blogem, a mimochodem, vypadá to tu zajímavě, třeba se tady ještě porozhlédnu.... ;) :)

Držím Ti palce, to dokážeš!!! Zvládneš to!!! ;) :)))))

2 Siginitou Siginitou | Web | 21. února 2017 v 8:55 | Reagovat

Věř mi, hodně dobře tohle znám, mám to podobně :)
No doufám že bude líp.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama