Březen 2017

18 thing I've learned in 18 years

20. března 2017 v 0:01 | Tess |  diary.
1. Jediný, na koho se vždycky můžeš spolehnout jsi ty sám.
2. Život prostě není a fér a nikdy nebude.
3. Važ si jakékoliv trochy lásky, kterou dostaneš. Protože láska se jen tak nerozdává.
4. BE KIND.. ALWAYS.
5. Všechny rány se postupem času zahojí, ale jizvy nikdy nezmizí.
6. Lidé tě vždycky opustí, protože si najdou někoho lepšího. Ať už krátkodobě a nebo napořád.
7. Malý prsa, dobrý prsa. Není to nic, za co by ses měla stydět.
8. Když se prostě necítíš dobře, dej si horkou sprchu a nebo si zalez do postele a zůstaň tam třeba celý den.
9. Nikdo nikdy nepochopí tvůj příběh nebo to, jak se cítíš, prootže si to nikdo nezažije.
10. I když by ses pro ostatní rozkrájela, nemůžeš očekávat, že se i ostatní rozkrájí pro tebe. Protože nerozkrájí.
11. Hudba je to, co ti jde. To v čem se cítíš sama sebou. A to, co vždycky pomůže. Hudba je věčná.
12. Spousty věcí dokážeš sama. Jen to chce čas.
13. Nenech se ovládat a nenech se využívat.
14. Nejšílenější nápady a sny jsou většinou nejlepší nápady a sny.
15. Pokud jsi z něčeho nervózní, jdi do toho. Většinou to bude stát za to.
16. Nikdy se neomlouvej za to, co si myslíš nebo za to, co děláš. Nikdy.
17. Nedoprošuj se nikoho. Neškemrej ať tě neopouští, nedolejzej, jen protože nechceš, aby tě někdo opustil. Pokud lidé o tvou přítomnost nestojí tak ať. Nemají tušení, o co přichází a ty bys jim měla ukázat, o co přichází.
18. Přijdi na to, co tě v životě baví a co chceš dělat a nezastav se, dokud toho nedosáhneš.




už minutu mi je 18
a tohle je 18 věcí, které jsem se naučila za 18 let svého života


dospělost.

5. března 2017 v 22:57 | Tess |  diary.
Za 15 dní oslavím své 18. narozeniny. Za těch 18 let jsem toho prožila víc, než bych si přála. V 80% mě potkali negativní věci. A žádný člověk v mých letech, by si něco takového neměl zažít. Mám za sebou dva pokusy o sebevraždu, hektolitry prolitých slz, desítky jizev a na několikrát zlomený srdce. Mám být dospělá a stejně si nezvládnu objednat ani pizzu přes telefon. Nepoznám, kdy se do něčeho nevrhat. Mám být dospělá a chtěla bych být dítě. Když se podívám zpátky, jako malá jsem si vždycky myslela, že budu úplně jiná. Že budu šťastná, vyrovnaná, vědět přesně, kam chci směrovat svůj život. Místo toho jsem vystresovaná, nejistá a připadám si strašně sama. Bude mi 18 a já ani nevím jak poznat, jestli má o mě kluk zájem a nebo chce být jen kamarád. Neumím s lidmi jednat na rovniu, protože jim nechci ublížit. Nejsem schopna zůstat v klidu kdyř potřebuju. Stále ve svých 18 letech nejsem schopna nikomu věřit a nejradši jsem zalezlá v posteli. Mám pocit, že bych měla být už dospělá a vyrovnaná a klidná. Místo toho se bojím. Neumím si stát za svým a radši se něchám ranit, než abych ranila někoho jinýho. Doufala jsem, že se do 18 naučit jak bojovat sama za sebe. Myslela jsem si, že toho zvládnu hodně. Zažila jsem toho hrozně moc. Ale i přesto jsem momentálně malá vystresovaná kulička, která by si přála aby jí místo osmnácti bylo osm.