otevřená zlomenina srdečního svalu

29. srpna 2017 v 2:45 | Tess |  diary.
Nevím, co dělat. Přestala jsme dýchat a zapomněla jsem, jak se to dělá. A není nikdo, kdo by mě znovu naučil, jak dýchat. Nemám absolutně vůbec chuť žít. Ale vůbec. Ať se snažím jak se snažím, nenacházím jediný důvod, proč v tom pokračovat.

,,Bůh ví, že mě existence hodně bolí.
Ale vidět lásku ostatních k sobě
a vědět, že člověk, kterýho možná miluju, mi nedokáže napsat ani ahoj
a zeptat se jak se mám..
dělá tu existenci ještě víc bolestivější.


Tohle jsem napsala včera v asi stejnou dobu.. jen jsem nevěděla, že se člověk, kterýho možná miluju, dneska ozve. A rozejde se se mnou. A že mu nebudu ani stát za to, aby se se mnou rozešel z očí do očí. Že se se mnou rozejde přes facebook. Bolí mě srdce. A všechno. Úplně strašně. Nejsem dost dobrá. Nebyla jsem dost dobrá pro něj, protože mě musel podvádět. Nebudu dost dobrá pro nikoho. Nikdy. Zbytečná existence. Zbytečná a bolestivá existence. Mým kamarádům to bylo úplně jedno. Všem je to úplně jedno. Všem jsem jedno. A pro nikoho nejsem dost dobrá. Snažíte se do toho dát úplně všechno. Všechno ze sebe. A stejně to pro nikoho není dost dobrý. Já se sebou nedokážu už dál žít. Všechno je zase špatně. Můj život je špatně. A možná, že už je prostě čas, aby nastal konec. Aby se nade mnou rudě rozzářilo GAME OVER psané mou krví. Možná, že je už čas se navždy uložit ke spánku. Mít navždy klid. Necítit bolest. Protože mám pocit, že mě ta bolest sežere za živa. Jednou umřít musím. A možná, že bych konečně měla udělat něco pro sebe a ušetřit se další bolesti. Prostě jen usnout.. a už se nikdy neprobudit.
 


Komentáře

1 Crass Crass | 29. srpna 2017 v 18:42 | Reagovat

Ale vždyť to by nebylo žádný řešení důležitý je se nad to povznýst a vzít si z toho ponaučení protože zlomený srdce patří k lidskýmu životu ;-) :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama