Zachraň mě

26. října 2017 v 1:57 | Tess |  myšlenky a otázky

Je mi hrozně smutno. Šíleně smutno, Je mi tak smutno až to bolí. A prázdno. To obrovský prázdno, který v sobě mám. Jsem sama. Tak strašně moc sama. Osamocená. Osamělá. A nejradši bych se celkově odizolovala od celého světa. Úplně od všech a od všeho. Nevím vůbec jak to všechno zvládnu. Všechen ten tlak a stres a smutek. Chybí mi někdo, o koho bych se mohla opřít. Chiví mi někoho milovat a cítit se milovaná. Chtěla bych konečně poznat jaký to je. Být milovaná, moct se na toho druhého spolehnout. Nebýt na všechno úplně sama. Protože to jsem. A strašně trpím. Chci se jen k němu přitulit, dostat polibek do vlasů a na chvíli s ním úplně vypnout. Na chvíli se odříznout od ostaního světa. Já vím, že to musí znít hrozně zoufale. A možná, že jsem prostě . ajednoduše zoufalá. Ale opravdu mi to strašně moc chybí. Láska. Nebýt sama. Doufala jsem, že to opravdu všechno zvládnu jen já sama na vlastní pěst. Ale začínám to vzdávat a zjišťovat, že to sama nezvládnu. Že sama sebe nezachráním, Sama sebe , před sebou nedokážu ochránit. Potřebuji, aby mě zachránil někdo jiný.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama