never good enough

9. prosince 2017 v 20:58 | Tess |  diary.
Příští týden mám stužkovací večírek. Máme ho v tématu Pomády. Neměla jsem, co si vzít na sebe, tak jsem se rozhodla, že si ušiji sukni. Seděla jsem u toho dohromady 3 dny, dalo mi to pěknou práci a vzalo mi to několik nervů. Byla jsem hrozně nadšená a pyšná, když jsem ji udělala. Sukně se mi opravdu líbí. Dneska přijel domů taťka a byl zvědavej, jak jsem dopadla. Nadšeně jsem si ji vzala na sebe a ukázala se mu. "Seš v tom hrozně tlustá" byli jediný slova, které jsem slyšela. 3 dny práce jsou oceněný něčím takovým. A v tu chvíli mi zmrzl úsměv, prasklo srdce a slzy se dostaly do očí.
Já se hrozně snažím. Snažím se posilovat nebo nějak cvičit skoro každej den, jím opravdu málo, někdy vlastně vůbec, protože jsem sama ze sebe tak znechucená, že do sebe nic nenarvu. Hrozně se snažím se změnit. Opravdu. Už jenom kvůli lidem, co mi pořád dokola opakují, jak jsem tlustá a odporná. Ale slyšet něco takovýho pravidelně z úst vlastního táty vás kompletně potopí. A už nemůžu, nechci a nemůžu. Nebaví mě pořád bojovat a dokazovat, že nejsem tak špatná a snažit se hledat lidi, kteří mě pořád nebudou soudit podle vzhledu. Vyčerpává mě to.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama